SDH Čisovice

SDH Čísovice

http://www.sdhcisovice.estranky.cz/

Jak to všechno v Čískách začalo

22.07.2009

Podle oficiálních zdrojů byl prvním průkopníkem myšlenky na založení dobrovolných hasičských sborů Karel Krohn z Velvar. Ten viděl na vlastní oči v Hamburku hasiče, kteří s pomocí ručních stříkaček, žebříků a hasebních košů a vaků, zdolali během krátké doby rozsáhlý požár. Krátce po návratu domů vyprávěl svým sousedům u piva o důležité práci hasičů v Německu. V roce 1864 společně s několika průkopníky založili první sbor ve Velvarech. V roce 1820 fungovalo v českém království 20 dobrovolných sborů.

Jak to bylo u nás

Inciiativu při zakládání sboru v roce 1879 v Čisovicích převzali na svá bedra Chadima Matěj, Jaroš Josef a Blažej Jan. Ti obešli dne 5. května 1879 obec a lákali sousedy slovy: „Kdo by do tohoto spolku co činný nebo přispívající člen chtěl vstoupiti, aby dne 11. května do školní budovy se shromážditi ráčil a tomuto spolku své dobrozdání pronesl.“

Tehdy se ve školní budově sešlo 36 mužů, kteří založili dobrovolný hasičský sbor a zvolili si správní radu. Jejími členy se stali Štěpánek Josef jako předseda, jeho zástupcem se stal Brand Ludvík a velitelem Křížek Antonín. Podvelitelem byl zvolen Chadima Matěj, důvěrníkem byl Kulhánek Emanuel. Křížek Antonín potom vypracoval návrh stanov, které byly dne 1. září 1879 schváleny. Na den 15. září byla svolána valná hromada kde byly provedeny první skutečné volby. Veškeré stávající vedení bylo ve svých funkcích potvrzeno a na doplnění prvního výboru byli ještě zvoleni Jaroš Jan jako nadstříkáčník, Kohák Josef a Brabec Josef se stali četaři vodáků a hlídačů. Každý člen si také na důkaz dobrovolnosti musel opatřit ochranný oděv na své vlastní náklady.

Období obou válek
V době první světové války sbor nevykazoval žádnou činnost, protože všichni jeho členové byli povoláni ke svým vojenským plukům jako aktivní zálohy. Většina z nich také posléze prošla úseky fronty.
Zhruba od roku 1929 se počítá první rozmach sboru. Slavnostně se otevřelo nové hasičské skladiště a díky této akci se do sboru hlásí také první ženy, které pracují hlavně v sanitární a kulturní oblasti. Ještě v témže roce zakoupil sbor divadelní jeviště za 3800 korun. Celkem čisovičtí hasiči nacvičili a veřejnosti předvedli úctyhodných 52 divadelních her. Prvního přejmenování se dobrovolný sbor dočkal v roce 1940 v době okupace a díky „organizátorům Evropy“ se stejně jako všechny sbory v republice začala nazývat Hasičský sbor. O rok později se přihodily dvě události, které stojí za zmínku. Mlynář Vavříček prodal hasičům malý nákladní automobil Praga s úpravou na dřevné uhlí a Josef Doležal založil dorostenecké družstvo, kterému také po mnoho dalších let velel.
V roce 1949 byl do funkce velitele zvolen Koza Václav, který ve funkci vytrval až do osmdesátých let. Za jeho období se také do sboru začali hlásit další mladí hasiči. Někteří z nich vytrvali po více než 40 let a nutno jmenovat dva z nich. Ve funkci velitelů dnes slouží Bohumil Peták a Ladislav Moravec, kteří se hasiči stali v roce 1968.

Novodobé dějiny
Dalším mezníkem v 130leté činnosti našeho sboru bylo období od začátku šedesátých let. Dva roky, až do roku 1966, trvala přestavba hasičské zbrojnice z původního hasičského skladiště. V roce 1967 se vedení soutěžní družstva ujímá Jan Dufek a během několika let se čisovicské požární družstvo dostává až na špici v požárním sportu v okrese Praha západ. V roce 1969 byla našemu sboru za dobrou práci předána motorová stříkačka PS 12 a tři mikrovlnné vysílačky pro zásahovou jednotku.
Dobré vedení soutěžního družstva ze strany Jana Dufka bylo vidět od roku 1971, kdy byla vyhlášena soutěž o putovní pohár města Řevnice. Naši hasiči tuto cenu vyhráli třikrát za sebou a pohár tak skončil v Čisovicích natrvalo.
Za zmínku stojí i brigádnická pomoc obci. Roku 1970 pomohli hasiči tehdejšímu Národnímu výboru s výstavbou autobusových čekáren u školy a pod Horou. (Vydržely až do roku 2009).
V roce 1971 byl postaven stožár na sušení hadic u hasičské zbrojnice a byla instalována i poplachová siréna. Za pomoc při vyčištění Bojovského potoka dostali naši hasiči 7 500 korun od Povodí Vltava. V roce 1973 přemístili naši hasiči památník obětem světových válek a provedli úpravu jeho okolí. Celkem odpracovali na památníku 250 hodin. Ve stejném roce se naši hasiči dočkali svého velkého dne. Získali vyřazenou cisternu Tatra 111 (kropičku) s tím, že bude provedena její přestavba na hasičský speciál. Na její rekonstrukci padlo celkem 8 867 hodin práce. Na této náročné práci se podíleli Koza Václav ml., Svoboda Miroslav, Doležal Josef, Pánek František, Dvořák Miroslav, Dymák Josef, Brabec Jaroslav, Moravec Ladislav, Peták Bohumil, žaloudek Adolf, Dufek Jan a Müller Jan. Rekonstrukce trvala až do 7. Července 1974 kdy sbor slavil 95 let od svého založení a cisterna byla dána do provozu.

Z historie zásahové jednotky
Zásahová jednotka má své kořeny podle dochovaných dokumentů až v roce 1895, kdy hořela roubená chaloupka na kraji obce. 15. srpna 1905 vypukl rozsáhlý požár lesa u Hory. Tehdy zasahovali členové sboru společně s vojskem, které bylo v Čisovicích ubytováno. Oheň na rozloze 25 hektarů lokalizovali během dvou hodin, což byl na tehdejší dobu a s přihlédnutím k vybavení hasičů úctyhodný výkon. Rozsah požáru by zcela jistě zlikvidoval naprostou část obce Čisovice. Druhý lesní požár vznikl od jiskry parní lokomotivy dne 25. července 1927 a rychle se rozšířil na 50 hektarů lesa v lokalitě, kde se říkalo v Bokách. Díky rychlým zásekům se oheň nešířil dál.
Velké starosti působily našim hasičům i rozsáhlé povodně. První byla v roce 1926 kdy letní průtrž mračen způsobila povodeň, která zatopila všechny chalupy stojící kolem
Bojovského potoka. Další ničivá povodeň byla v roce 1965 a následně v letech 1977 a 2002.
V roce 1965 se voda nehromadila na lukách a ve stráních, ale u přírodní naplavené hráze na Bojovském potoce. Po jejím protržení korytem Bojovského potoka valila přílivová vlna vysoká cca 6 metrů. Smetla řadu domků, chat a mostů. Železniční most u stanice Bojov zastávka byl stržen a povalen na bok. Jen díky duchapřítomnosti členů hasičského sboru a některých obyvatel Bojova se strojvedoucímu Zdeňku Horákovi podařilo zastavit nákladní vlak tažený lokomotivou 434.2 několik metrů před obrovskou kotlinou, která vznikla po zřícení mostu. Stejný typ lokomotivy dodnes jezdí na trati Praha – Čisovice - Dobříš při nostalgických jízdách.